Všeobecná preventivní prohlídka (1× za 2 roky) – plně hrazená pojišťovnou

Co a proč

TOKS (imunochemický FIT test) zachytí neviditelné stopy krve ve stolici. Pozitivita může souviset s polypy, zánětem či nádorem tlustého střeva – smyslem je odhalit změny včas, kdy jsou dobře léčitelné.

Kdy a jak často

• Standardně 45–74 let v rámci programu screeningu kolorektálního karcinomu.
• Možnosti: TOKS/FIT obvykle 1× za 2 roky nebo screeningová kolonoskopie 1× za 10 let (dle programu).
• U některých režimů/pojišťoven se můžete setkat i s jiným intervalem (např. dřívější schémata).

Jak se provádí

• Odběr vzorku stolice v domácím prostředí do speciální zkumavky/sady.
• Bez dietních omezení (u moderních imunochemických testů).
• Vzorek přinesete zpět do ordinace k vyhodnocení.

Co když vyjde pozitivní

Pozitivní TOKS neznamená automaticky rakovinu (často jde např. o hemoroidy), ale je to jasný signál k došetření – typicky kolonoskopie, aby se našel zdroj krvácení.

Co a proč

Mamografický screening je nejúčinnější způsob včasného záchytu karcinomu prsu u cílové populace. Cílem je zachytit nádor v raném stadiu, kdy je léčba nejúspěšnější.

Kdy a jak často

• Ženy od 45 let mají nárok na mamografii 1× za 2 roky hrazenou z veřejného zdravotního pojištění (v rámci programu).
• U vyššího rizika (rodinná anamnéza, genetika) se postup individualizuje.

Jaké vyšetření podle věku

• Do cca 40 let je často první volbou ultrazvuk (hustší žláza).
• Po 40.–45. roce má vyšší výtěžnost mamografie.

Jak to navazuje na prevenci

Při preventivní prohlídce zkontrolujeme, zda mamografie proběhla. Pokud ne, vystavíme doporučení a pomůžeme s návazností.

Co a proč

Osteoporóza dlouho nebolí – často se projeví až zlomeninou. Cílem screeningu je odhadnout riziko zlomenin (dotazník FRAX) a včas indikovat denzitometrii (DXA).

Kdo a od kolika let (prakticky)

• Ženy: typicky od 50 let (zejména po menopauze) – posoudíme riziko a dle něj postup.
• Muži: od 65 let – posoudíme riziko a dle něj postup.
• Vyšší priorita při rizikových faktorech (zlomenina v anamnéze, kortikoidy, nízká hmotnost, kouření aj.).

Jak probíhá screening (programově)

• V rámci prevence provedeme anamnézu + FRAX (odhad 10letého rizika zlomeniny).
• Při vyšším riziku nebo dle věku se doplní DXA denzitometrie.
• Na výsledky naváže režim a případná léčba / osteologická péče.

Kdy se indikuje DXA častěji

Typicky při vyšším FRAX, po nízkoenergetické zlomenině, dlouhodobé léčbě kortikoidy, při podezření na sekundární osteoporózu apod.

Proč to řešit

Spánková apnoe je častou (a často přehlíženou) příčinou únavy, ranních bolestí hlavy, snížené koncentrace i vysokého krevního tlaku. Včasná diagnostika a léčba mohou výrazně zlepšit kvalitu života i kardiovaskulární riziko.

Kdy zpozornět (typické příznaky)

• hlasité chrápání, zástavy dechu ve spánku
• nadměrná denní spavost, mikrospánky
• ranní bolesti hlavy, sucho v ústech
• rezistentní hypertenze, arytmie

Co a proč

AAA je „výduť“ břišní aorty. Často je bez příznaků, ale při prasknutí je stav život ohrožující. Smyslem screeningu je včasný záchyt, kdy lze zvolit plánovanou léčbu a předejít ruptuře.

Kdo a kdy

• Muži ve věku 65–67 let (programově).
• Vyšetření je ultrazvuk břicha – rychlé, bezbolestné, bez záření.

Jak se provádí

Jednorázové UZ změření průměru aorty. Při nálezu menší výdutě se stanoví kontrolní interval, při větším nálezu se plánuje specializovaná péče.

Rizikové faktory

• kouření, ateroskleróza
• vyšší věk, mužské pohlaví
• rodinná anamnéza AAA

Co sledujeme

• krevní tlak, BMI, obvod pasu
• lipidy (včetně non-HDL), glykemie/HbA1c dle indikace
• kouření, pohyb, strava, spánek, stres

Jaký je výstup

Stanovení celkového rizika (např. pomocí SCORE2/SCORE2-OP) a konkrétní plán: režimová opatření, kontrolní interval, případně léčba (TK, lipidy, cukr).

Proč to má smysl

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí. Včasný záchyt a léčba rizikových faktorů (hypertenze, dyslipidemie, diabetes) výrazně snižují riziko infarktu a mrtvice.

Jak to navazuje na prevenci

Preventivní prohlídka je ideální moment pro nastavení „baseline“ a záchyt tichých rizik – často bez příznaků.

Pro koho je určen

• současní i bývalí kuřáci/kuřačky
• 55–74 let
• kuřácká zátěž typicky ≥ 20 balíčkoroků

Jak probíhá

Vstupní posouzení u praktika/pneumologa a následně nízkodávkové CT k včasnému záchytu změn. Součástí bývá i krátká intervence k odvykání kouření.

Co a proč

Smyslem je zachytit časné známky kognitivního zhoršení (mírná kognitivní porucha / demence), protože včasné řešení může zpomalit dopad na soběstačnost a umožnit včasnou podporu.

Kdy

• V praxi se často cílí na 65–75 let (dle Vašeho zadání).
• Programově se screening u praktika uvádí opakovaně ve vyšším věku (běžně až kolem 80 let) v rámci prevence.

Jak se provádí

Krátký test (např. Mini-Cog) + rozhovor s pacientem (a případně rodinou) a zhodnocení rizik. Při suspekci navážeme dovyšetřením a doporučením ke specialistovi.

Na co se zaměřit doma

• opakované zhoršení paměti v běžném životě
• dezorientace v čase/prostoru
• výrazné změny chování, apatie
• problémy s řečí či vykonáváním běžných činností

Co a proč

Cílem je zachytit nádor prostaty v časném stadiu. Základním laboratorním markerem je PSA. Interpretace PSA je vždy v kontextu věku a dalších faktorů.

Kdo a kdy

• Muži od 50 let (typicky 50–69) v rámci pilotního programu časného záchytu.
• U vyššího rizika (rodinná anamnéza) lze postup individualizovat.

Jaký je postup dle výsledku

• PSA v normě → preventivní interval dle programu.
• Hraniční/zvýšené PSA → kontrola, doplnění vyšetření a případné odeslání k urologovi dle metodiky.

Co ještě hodnotíme

Příznaky z močových cest, nález při vyšetření, rodinnou zátěž a celkový přínos vs. rizika dalšího došetření.

Důležité upřesnění

U průměrného rizika se populační screening pankreatu nedoporučuje. Smysl má pouze u vysoce rizikových osob (genetické syndromy, výrazná rodinná zátěž apod.).

Pro koho to může být

• významná rodinná zátěž (více příbuzných s nádorem pankreatu)
• vybrané genetické mutace / syndromy
• určeno pro osoby poučené o limitech a přínosech a schopné navazující léčby

Jak se sleduje

V centrech se používá kombinace metod, typicky EUS (endosonografie) a MRI/MRCP dle doporučení a rizikového profilu.

Co uděláme v Pragmedu

Zhodnotíme rodinnou anamnézu a riziko, vysvětlíme možnosti a v indikovaných případech zajistíme návaznost na specializované pracoviště.